1.1. 2023

Z celého srdce vám děkuji za společenství při slavení Vánoc. Vám, kteří jste uklízeli a zdobili kostely, vám varhaníkům a zpěvákům, vám kostelníkům, ministrantům, katechetkám i lektorům. Děkuji vám, kteří jste na sebe vzali službu dozoru v otevřených kostelech i vám, kteří jste svou účastí na bohoslužbách pomáhali budovat živé společenství farnosti.

Příležitost ke svaté zpovědi je vždy asi půl hodiny před večerní mší svatou v Sedlci.

Pohřeb zesnulé paní Libuše Nocarové se uskuteční ve čtvrtek 5. ledna od 11 hodin v sedlecké katedrále a na místním hřbitově.
Mše svatá v 7 hodin nebude v Sedlci tento den slavena.

Slavnost Zjevení Páně je doporučený svátek. Bohoslužby v Záboří i v Sedlci budou spojeny s žehnáním vody, křídy a kadidla. Požehnané předměty si budete moci odnést. (přineste si vlastní nádobu na vodu).

Tříkrálové sbírka proběhne v naší farnosti především v sobotu 7. ledna. Prosím, otevřete koledníkům nejen své dveře.

Společně s Oblastní charitou Kutná Hora vás srdečně zveme na tradiční Tříkrálový koncert, který se uskuteční v neděli 8. ledna od 16 hodin v sedlecké katedrále.. Výtěžek z dobrovolného vstupného poputuje na Tříkrálovou sbírku. Vystoupí mladí varhaníci z varhanního oddělení Konzervatoře v Pardubicích ze tříd Mgr. Aleše Bárty, MgA. Pavla Svobody a MgA. Michala Hanuše.

Tříkrálový koncert v podání studentů církevního gymnázia proběhne ve čtvrtek 5. ledna 2023 v 17:00 hodin v kostele sv. Jakuba v Kutné Hoře. Koncert je náhradou za neuskutečněné adventní vystoupení.

Přímluvná modlitba nejen za charitu zazní v pondělí 2. ledna 2023 od 15 hodin v klášterním kostele Nejsvětějšího Srdce Páně v ulici Jiřího z Poděbrad.

Vánoční sbírka na Betlém nenarozených (azylový dům pro matky v Hamrech u Hlinska) vynesla (dosud) 14.673 korun. Děkuji za vaši štědrost. Ke sbírce přidáme také vánoční vstupné do našich objektů.

O slavnosti Zjevení Páně neboli Epifanii:

Počátky slavení nacházíme už ve 3. století. Mnohé ukazuje, že volba 6. ledna, byla, podobně jako termín Vánoc, ovlivněna nějakým pohanským svátkem.
Na Východě se tímto svátkem postupně zdůrazňoval Ježíšův křest, Severní Afrika a Řím si připomínali především klanění mudrců. Španělsko a Galie přidaly Ježíšův křest, zázrak v Káně a zčásti také zázračné nasycení; viditelné události Božího příchodu na svět.
V lidové zbožnosti středověku vystupují „Svatí tři králové" do popředí natolik, že se Epifanii říká už téměř výhradně jen svátek Tří králů. Jména Kašpar, Melichar a Baltazar jsou uváděna od 9. století.
Naproti tomu žehnání domů pochází z předkřesťanských zvyklostí hladových nocí kolem zimního slunovratu, kdy divoká zvěř obcházela domy a byla odháněna rámusem (v podobě silvestrovské  a novoroční střelby) a vykuřováním.
Také označování dveří příbytků písmeny C + M + B a letopočtem je pokřesťanštěním pohanského kouzla, které mělo chránit dům. Lidově ale bylo vztaženo na legendární jména mudrců od východu.

Pavel Tobek