Historie
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele je do jisté míry utajenou perlou ve stínu ostatních kutnohorských dominant. Vzácná a unikátní památka UNESCO je vlastně konventním chrámem bývalého nejstaršího cisterciáckého opatství na území dnešní České republiky. Původně gotická katedrála stojí na místě románského kostela, který byl vystavěn někdy po roce 1142, právě v tomto roce byla sepsána zakládací listina cisterciáckého kláštera. Ten zbohatl poté, co jeden ze sedleckých mnichů nalezl na klášterních pozemcích stříbro. Díky bohatství z pronájmu půdy na těžbu stříbra mohl být v letech 1290–1320 vystavěn trojlodní gotický chrám s příčnou lodí a chórem lemovaným ochozem a věncem kaplí. Ten byl dlouhá staletí největší sakrální stavbou na území Čech a Moravy.
V roce 1421 byl zdejší cisterciácký klášter i chrám vypálen husitským vojskem a v troskách zůstal téměř 300 let. I přes svůj žalostný stav však působila stavba natolik monumentálně, že v roce 1681 získala od literáta Bohuslava Balbína označení SPLENDISSIMA BASILICA (nejskvostnější bazilika). Na přelomu 17. a 18. století nalezl tehdejší opat Jindřich Snopek dostatek síly i finančních prostředků na opravu poničené katedrály. K přestavbě přizval renomované umělce své doby, ale také tehdy neznámého začínajícího architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla, který naplno respektoval zadání opata Snopka: zachovat původní gotický ráz katedrály a propojit ho s prvky tehdy moderního baroka. Propojením těchto zdánlivě neslučitelných stylů vytvořil Santini harmonický celek a dal vzniknout novému svébytnému architektonickému stylu – barokní gotice. V katedrále Santini poprvé naplno projevil svou invenci, talent, nekonečnou fantazii a poprvé zde uplatnil principy, které později na dalších stavbách rozvíjel. V roce 1783 byl sedlecký klášter zrušen a jeho majetek a rozsáhlé pozemky ve veřejné dražbě rozprodány. Z chrámu se stalo skladiště mouky a v budovách kláštera byla v roce 1812 zřízena tabáková továrna, která je zde dosud. Chrám byl vrácen k církevnímu užívání v roce 1801. Ve 20. století katedrála postupně chátrala, přesto však byla v roce 1995 zapsána na seznam hmotného dědictví UNESCO, následně zrekonstruována a v roce 2009 znovuotevřena veřejnosti. Dnes je funkčním farním kostelem Římskokatolické farnosti Kutná Hora – Sedlec.