Kostnice Sedlec

Hlavní důvody, proč jsme se do obnovy pustili

Hlavním důvodem je, že se stavba naklání ze svislé osy. Náklon dosahuje maximální odchylky stěny věže od svislice 460 mm a je způsoben nedostatečnou únosností zeminy, na které je celý kostel založen. Dle statických výpočtů je únosnost zeminy překročena až 2,7 násobně. Z tohoto důvodu došlo k zaboření základových konstrukcí - pilířů o 150 – 200 mm. Objekt se tedy naklání, protože je těžiště stavby kvůli tíze věží posunuto k západu. Tento problém se snažil vyřešit už i J. B. Santini, a to přístavbou předsíně. Dalším závažným problémem objektu byla vlhkost konstrukcí způsobená chybějící hydroizolací nosných stěn i podlahy a kondenzací vlhkosti v důsledku promrzání plochých střech teras.

2021
Oprava pole po rozebrané pyramidě
Práce na exteriéru kostnice

V roce 2021 musely veškeré práce na obnově kostnice výrazně zpomalit, a to z důvodu úbytku finančních prostředků v důsledku celosvětové pandemie. Přesto se však v započatých činnostech z roku 2020 podařilo pokračovat. Od ledna do konce září roku 2021 se paralelně pracovalo na dvou místech – v exteriéru kolem kostnice a v dolní kapli v klenebním poli po rozebrané pyramidě. Celkově bylo v roce 2021 do obnovy kostnice investováno zhruba 6 miliónů Kč. Celkové investice se tedy od roku 2014 vyšplhaly na 80 miliónů Kč.

V interiéru dolní kaple se pracovalo od ledna do září, a to v poli po rozebrané pyramidě, kde byly očištěny stěny a klenba od zbytků původních omítek, bylo sanováno zdivo a po celé jaro a léto se obnovovala původní Santiniho štuková výzdoba. Restaurátorský průzkum a práce na obnově štukové výzdoby řídil tým restaurátorů pod vedením Ak. mal. Tomáše Rafla. Realizace restaurátorské činnosti se ujal Karel Navrátil, který se podílel například i na obnově štuků v kostele sv. Jana Nepomuckého ve Žďáře nad Sázavou. Při obnově Santiniho štukové výzdoby byly použity šablony vyrobené na základě otisků původních profilací žeber. Štuková výzdoba klenby je vytvořena z vápenné malty na cihlovém jádru. Náročnost prací spočívala hlavně ve složitosti dekoru a množství křížení žeber.

V roce 2021 se také realizovala obnova exteriérového schodiště při vstupu do dolní kaple, dále byla zahájena obnova jižního barokního schodiště do horní kaple a proběhla výstavba nového exteriérového schodiště na severozápadní straně objektu. Projekčně a realizačně je nejnáročnější obnova jižního barokního schodiště vedoucí do horní kaple. Práce na obnově schodiště byly zahájeny v září roku 2021 a zpřístupněno bude v létě 2022.

Celé jaro a léto se také pracovalo na architektonicky i stavebně jedinečném stropě vznikajícího bookshopu – tedy na podzemní přístavbě, která se buduje na úrovní dolní kaple. O vystavění bookshopu bylo rozhodnuto v roce 2017, v době, kdy se kolem kostnice nacházel výkop kvůli odvlhčení kostela. Od té doby se na přístavbě kontinuálně pracuje tak, aby mohl být prostor budoucí expozice a prodejny otevřen návštěvníkům do roku 2025. Vzhledem k tomu, že se přístavba nachází v podzemí, je strop přístavby zároveň její střechou. Proto bylo velmi důležité stropní desku dobře odizolovat. Na železobetonové desce tak byla položena pojistná hydroizolace, hydroizolace, tepelná izolace včetně složitých detailů dešťové kanalizace a došlo k odvodnění celého prostoru, který je zakončen štětovou dlažbou z lomového kamene. Dále firma Lanostav s.r.o. realizovala opěrné zídky s výdechy ventilací z bookshopu.

2019 – 2020
Demontáž pyramidy, práce na bookshopu, statika objektu

Demontáž pyramidy začala v lednu 2019 rozebráním polychromované dřevěné koruny. Nejprve proběhla fotodokumentace a zaměření stávajícího stavu pyramidy. Rozebírání pyramidy probíhalo po jednotlivých patrech v období od ledna do konce března 2019. Kosti se ukládaly do kartonových krabic a byly převáženy do objektu restaurátora. Celkem bylo kostmi naplněno 1 500 krabic. Uvnitř pyramidy bylo 6 m3 suti, která dorovnávala nerovnosti a pomohla pyramidu zpevnit. Od dubna do října 2019 probíhalo čištění a konzervace kostí v areálu restaurátora. Zkoušely se různé možnosti, jak na tuto činnost využít např. myčky, ale nakonec se kosti omývaly ručně, nízkým tlakem vody a čistily pomocí nylonových kartáčků. Následně se s ohledem na dezinfekci a zpevnění máčely ve vápenné vodě a sušily pomocí velkých ventilátorů zavěšených nad vícestupňovými regály. Po usušení byly složeny zpět do krabic a připraveny pro převoz do kostnice. Postup zpětného sestavování pyramidy se nyní intenzivně řeší, abychom mohli v zimě 2020/2021 začít pyramidu skládat zpátky. Pod pyramidou byla podlaha tvořená cihlami a okolo pyramidy se nachází původní Santiniho dvoubarevná (černo-červená) kosočtverečná dlažba. Jednotlivé segmenty jsou seskládány do složitého geometrického obrazce s efektem kytky a také krychlí naskládaných na sobě. V průběhu celého roku 2019 se intenzivně řešil vznikající prostor v přední části původního výkopu, v tzv. bookshopu. O vzniku tohoto prostoru bylo rozhodnuto již v minulosti, kdy se hledala možnost, jak pomoci trvale přetíženému vstupu do kostnice. V té době byl kolem kostela vykopán výkop kvůli sanaci a díky nalezenému historickému vstupu do dolní kaple, vznikla myšlenka, tento vstup použít a k původní dolní kapli připojit část novou, kam bude moci být umístěn prodej suvenýrů, malá expozice a zázemí pro průvodce. K řešení nově vznikajících prostor bookshopu byli přizvání architekti Filip Kosek a Jan Říčný z pražského ateliéru RCNKSK. Interiér přístavby má co nejvíce evokovat atmosféru podzemní a připomenout, že se návštěvník nachází v místě bývalého pohřebiště. Právě z těchto důvodů bylo rozhodnuto, že finální povrch vnitřní obvodové stěny byl proveden technologií dusání hlíny. S touto technikou však v České republice zatím nemá nikdo zkušenost, proto byl přizván Rakušan Hanno Burtschner a technika dusání se v podzimních měsících zkoušela přímo v prostoru vznikající přístavby. Této zkoušce předcházelo vybudování základů pro obvodovou stěnu přístavby, následně byla postavena opěrná stěna z tvárnic ztraceného bednění, která byla opatřena kvalitní hydroizolací. Samotná technika dusání se prováděla do stejného bednění, jaké se používá pro beton. Směs se skládá z hlíny, písku, jemného i hrubšího kameniva, jílu a přiměřeného množství vody. Promíchaný mix se nasype do bednění a následně se buď ručně, nebo pneumatickým kladivem dusá. Tento proces se opakuje několikrát dokola. Po sejmutí bednění se na stěně vyretušuje jeho obtisk, stěna vyschne a získá finální pevnost. Jednotlivé vrstvy stlačeného materiálu tvoří horizontální linie a působí vysoce esteticky. Samotné dusání stěny v kostnici trvalo pět týdnů (duben - květen 2020). Odborníci museli připravit 14 m3 materiálu, konečná délka stěny je 27 m a výška 2,2m, celkem tedy cca 60 m2 plochy. Stěna se dusala po 9 cm vrstvách, ty se zdusaly na 5 cm. Stěna se skládá ze 46 vrstev. V letních měsících 2020 se také intenzivně pracovalo na stropu v přístavbě, který bude z betonu, ovšem bude tvarován do „bříšek“. Formy bříšek se vyráběly z malty, hlíny a písku a každé bříško je originál, který vznikal rukama sochařů. Do konce roku 2020 by měla být na budoucí strop aplikována hydroizolace a posléze by se měl dodělat finální štětový chodník po celém obvodu kostnice. Současně s pracemi v bookshopu se pokračovalo na pracích v interiéru dolní kaple kostnice – hlavně na problematické statice. Pro všechny pilíře bylo navrženo posílení formou rozšíření stávající základové konstrukce podezděním z opracovaných kamenných kvádrů na maltu pevnosti 5 MPa. Kolem stávajícího základu severozápadního pilíře byl postupně po částech vyzděn nový základ pod stávající základovou spáru. V prosinci 2019 a ve druhé polovině ledna 2020 byla nainstalována tesařská výdřeva ve čtyřech klenebních pásech severozápadního pilíře a v průběhu února a dubna byly realizovány práce na podezdívání severozápadního pilíře. Výkop měl půdorys čtverce o straně necelých 5 m. Hloubka výkopu byla cca 1,5 m. Základ je vyzděn ze čtyř řad opracovaných kamenných kvádrů a je stažen nerezovými táhly. Po ukončení podezdívání byl základ zasypán směsí štěrku a vykopané spraše, ve vyšší vrstvě doplněn pěnovým sklem a vše se důkladně zhutnilo.

2017 – 2018
Odvlhčení zdiva kostela, záchranný archeologický výzkum a pokračující práce v interiéru

V letech 2017 a 2018 probíhalo odvlhčení zdiva kostnice vytvořením odvodňovacích a provětrávacích kanálů po obvodě celého objektu. Začala se také opravovat fasáda dolní kaple kostnice, obnažené, převážně kamenné, obvodové zdivo bylo sanováno se zatřením spár, dozděním a úpravou opěrných pilířů a začištěním otvorů barokních oken. Okna byla demontována a repasována společně s restaurováním vitráží a následně byla postupně znovu osazována do připravených otvorů. Záchranný archeologický výzkum předcházel stavební realizaci odvlhčení základů, které odhalilo základy kostnice až do úrovně základové spáry (2,5-3 m). Při té příležitosti byly odstraněny všechny terény a doklady pohřbívání v pásu širokém 2 metry po celém obvodu kostnice. Jedná o největší podobný soubor, zkoumaný v Evropě, nálezy uchovávají informace o středověké populaci obývající Kutnou Horu a blízké okolí. Odkryv hřbitova přinesl několik překvapení. Původně se předpokládalo, že pohřbívání u kostela bylo zahájeno až po jeho postavení. Několik desítek hrobů však bylo při výstavbě kostela porušeno, což znamená, že byly starší. Před výstavbou kostnice stála v její blízkosti starší stavba, ze které byla nalezena jedna zeď a nároží. Zbytek se nachází pod současným hřbitovem a je pro výzkum nepřístupný. Záchranný archeologický výzkum u kostnice byl zahájený 30. května 2016 a pokračoval až do 16. srpna 2018 (z původně plánovaných 4 měsíců se prodloužil na 2 a ¼ roku). Číslo při evidenci odkrytých koster se zastavilo na 1817, odhalených hromadných hrobů bylo 32. Pro hromadné hroby platí, že část z nich náleží obětem hladomoru z roku 1318 a část obětem moru z let 1348–1350. Vzhledem k tomu, že se některé hromadné hroby navzájem porušují, můžeme čtyři jednoznačně datovat do roku 1318 a jiných sedm do let 1348–1350. V roce 2018 se část prací přesunula do vnitřních prostor kostnice, kde byl vybudován manipulační prostor pro práce spojené s restaurováním kosterní pyramidy. Byl vytvořen provizorní vstup v severním gotickém okně, kde přes dřevěnou konstrukci se schodištěm probíhal transport kosterních pozůstatků a stavební činnost. Součástí vnitřních přípravných prací byla i montáž dočasné prachotěsné bedněné stěny s fototapetou a „kukátky“ tak, aby započaté práce co možná nejméně narušily návštěvnický dojem z prohlídky a nabídly návštěvníkům drobnou satisfakci.

2014 – 2016
Opravy teras, krovu, střechy kaple a restaurování kosterní výzdoby v interiéru dolní kaple

Krov střechy byl doplněn novými trámy, dále byla vyměněna část klempířských prvků a položena nová krytina z břidlice. Nově byly na střeše provedeny i vikýře dle historických analogií tzv. „volská oka“. Obnova teras (2015-2016) spočívala v jejich zakrytí provizorní střechou, kompletní demontáži všech vrstev až na rub kamenné klenby. Ta byla sanována, staticky zajištěna pomocí táhel a také došlo k přezdění poškozených částí společně s obvodovou zdí. Současně došlo k restaurování soklové části kostela. Na nově založenou podezdívku byl osazen kanál. Ten kryje olovem vyložený žlab, díky němuž je terasa odvodňována průchody skrze zeď. Vše bylo zakryto drenážní vrstvou kameniva a písku pro osazení pískovcové dlažby. Realizací nové skladby teras došlo k zamezení kondenzace způsobené promrzáním terasy a navíc ke zpřístupnění teras veřejnosti. Impulzem k opravě závěsné výzdoby v interiéru dolní kaple byl pád jednoho ověsu složeného ze stehenních kostí. Pozdější průzkum potvrdil naše obavy: kotevní prvky a ocelové dráty byly v havarijním stavu poškozeny korozí. Byla to časovaná bomba. Farnost s restaurátorem Tomášem Králem připravila harmonogram oprav a ještě tentýž rok (2015) byla započata oprava nejpoškozenějších prvků. Postup opravy je následující – pořídí se podrobná fotodokumentace před sejmutím, jednotlivé prvky se označí, ověs se sundá, zabalí a putuje do dílny restaurátora. Tam se ofoukne tlakovým vzduchem, rozebere na jednotlivé prvky, které se pak nylonovými kartáčky mechanicky očistí, dezinfikují a zpevní vápennou vodou. Následně se jednotlivé prvky připevní na nové kotvící prvky a posléze se ještě vymění staré kotevní prvky ve zdech za nové nerezové. Vše je provedeno tak, aby se ověsy mohly snadněji demontovat. Závěrem se ověsy připevní na připravené kotvy. Tyto práce jsou komplikovány tím, že se s ohledem na návštěvnický provoz musí provádět až po zavírací době, tedy večer a v noci. Dále se nikdy nesmí demontovat příliš ověsů najednou, aby návštěvník vždy mohl něco vidět. Po opravě nejvíce havarijních ověsů bylo v roce 2016 rozhodnuto o provedení restaurování lustru. Při demontáži lustru se zjistilo, že kotva lustru je v klenbě pouze zaklínována dožilým dubovým klínem a olovem. Lustr je složen z dřevěného svislého dříku, má čtyři kruhová patra a ramenáty podepřené kovanou pásovinou. Povrch této dřevěné kostry je pokryt kosterní výzdobou připevněnou pomocí hřebů a vrutů. Šířka konstrukce lustru je 1 915 mm, výška konstrukce lustru je 2 086 mm a celková hmotnost lustru je cca 150 kg. Celkový počet kostí na dekoraci lustru je 1 041 ks.

Před rokem 2014

Probíhaly důležité přípravné práce – průzkumové sondy v interiéru i exteriéru a také jednání týkající se plánování, harmonogramu, postupu prací a financování celé náročné obnovy. Bylo rozhodnuto financovat celou stavbu z vlastních příjmů – tedy z příjmů z turismu, bez dotací, grantů a fondů. Důvodem tohoto rozhodnutí byla v jistém smyslu svoboda a možnost dělat opravu „po svém“ bez zbytečné administrativy, výběrových řízení, s dodavateli, které si vybereme. Dále bylo nutné oslovit projekční i realizační tým a domluvit dlouhodobou spolupráci. Generálním projektantem byl ustanoven Ing. Vít Mlázovský a generální realizační firmou firma Lanostav s. r. o.