13.7. 2025

Možnost sv. zpovědi bude vždy půl hodiny před večerní mší svatou v Sedlci, nebo po předchozí domluvě jindy a jinde.

Adorace proběhne v úterý od 17:15 hodin v kapli katedrály. Skončí krátce před začátkem mše svaté.

Modlitební setkání začne v kapli katedrály v sobotu v 16:45 hodin. Společně se pomodlíme Korunku a modlitbu k svatému archandělu Michaelovi, růženec a zazpíváme několik křesťanských písní. Setkání skončí krátce před plánovaným začátkem mše svaté.

Sbírka minulé neděle vynesla celkem 5.128 korun. Upřímně děkuji. Sbírka příští neděle (20. července) je určena na pastorační aktivity v diecézi.

Upozorňuji, že opravy kostnice se blíží do fáze nezbytného uzavření hlavního vchodu. Od podzimu bude proto vstup náhradním vchodem (oknem) a bude regulován pomocí časových vstupenek. Počítejte s tím, pokud budete chtít kostnici ukázat například návštěvě. Stále platí, že farníci mají vstup volný, ale už ne kdykoliv.

K instalaci Jakuba Janovského:

Vlevo vedle schodiště na jižní kůr (s varhanami) můžeme do konce září v rámci projektu ZASTAVENÍ shlédnout trojici betonových objektů autora Jakuba Janovského nazvaných Kluk, Polštář, a Ležící.
Jednotlivé sochy můžeme vnímat jako kompoziční celek, nebo jako já odděleně a začít například u polštáře z betonu. Polštář evokující odpočinek, spánek a snění, nese otisk lidské hlavy, ale konkrétní člověk chybí. Nakonec po každém z nás zbude pouze stopa, otisk na této zemi, který časem vymizí i kdyby byl vtištěn do betonu.
K soše polštáře má významově blízko ležící postava s otevřenou knihou přes obličej. Kniha, která odděluje člověka od vnějšího (minimálně zrakem vnímaného) světa, naznačuje jistou kvalitu. Nejde ani o možná typičtější noviny, ani o „spací klapky“ přes oči užívané např. při dlouhých letech. Kniha zde plní roli nositelky informací, průvodkyně do světa imaginace a inspirátorky objevných cest, které mohou vést právě tak do vzdálených vesmírů, jako do vlastního nitra. Podobně jako u předchozího objektu i zde Jakub Janovský mimo jiné tématizuje otázku místa a role spánku v životě člověka.
Dialog objektů uzavírá (nebo začíná?) stojící postava nazvaná jednoduše Kluk. Být klukem znamená být v pohybu, růst, objevovat, zažívat dobrodružství. To podstatné se však neodehrává navenek, nýbrž uvnitř. Strnulost postavy jde proti našemu obvyklému chápání klukovství. Naznačuje však vnitřní drama růstu a zrání. Tomu slouží také zakrytá tvář. Celek dává vzpomenout na kokon, zámotek chránící před negativními vnějšími vlivy a umožňující dokončit vývoj a ve svůj čas vstoupit do světa dospělých. Anebo je to úplně jinak…

Pavel Tobek