Kostnice Sedlec

KOSTEL VŠECH SVATÝCH S KOSTNICÍ

Před návštěvou památky

V pátek 20. prosince bude katedrála pro veřejnost otevřena až od 11:30 hodin z důvodu konání pohřbu.

Vstupenky do sedleckých památek zakoupíte pouze on-line nebo v Informačním centru Sedlec, Zámecká ulice 279.

Dnes otevřeno

9:00 - 16:00 h

vstupné

220 Kč / dospělý

Více informací

Koupit vstupenky

Rekonstrukce

Bude probíhat nejméně do roku 2030.

Po celou dobu rekonstrukce je otevřeno.

Obnova kostnice byla zahájena v roce 2014 a jediným investorem všech prací je správce kostela Římskokatolická farnost Kutná Hora – Sedlec. Právě z tohoto důvodu je kostnice po celou dobu oprav návštěvníkům otevřena. Hlavním problémem kostela byla statická porucha, která zapříčinila vychýlení objektu od svislé osy o téměř 0,5 metru. Dalším zásadním problémem byla extrémní vlhkost dolní kaple, v jejímž důsledku trpěla nejen kosterní výzdoba, ale i zdivo, omítky a štuková výzdoba. Obnova kostnice byla naplánována po jednotlivých etapách tak, aby návštěvníci nebyli zásadně limitováni a mohli v průběhu rekonstrukce vidět nejenom výzdobu, ale i postupující práce.

Oprava kostnice

Kostnice Sedlec

Kostel Všech svatých s kostnicí je jednou z nejnavštěvovanějších památek v České republice. Přesto se však jedná o stále funkční římskokatolický kostel, ve kterém jsou celebrovány mše. Gotický dvoupodlažní kostel postavený v 1. polovině 14. století stával na území bývalého cisterciáckého kláštera uprostřed rozsáhlého temného hřbitova.

V jedné z jeho věží hořelo věčné světlo jako symbol naděje na vzkříšení, jako navigace pro středověké poutníky mířící do sedlecké kostnice z celé Evropy, aby se zastavili, pomodlili, v tichosti rozjímali nad svým životem. Dolní kaple – temná a ponurá, sloužila k pietnímu ukládání kostí, ta horní – plná světla, byla místem pro modlitby a setkávání s Bohem. Poselství tohoto kostela je tedy stále stejné a v čase se neměnící – memento mori (pamatuj na smrt).

Historie kostnice

Exteriér

Kostel Všech svatých s kostnicí je jednou z mála sakrálních staveb na území České republiky, který si zachoval svou původní dvoupodlažní dispozici. Od počátku byl kostel projektován a stavěn tak, aby se dolní kaple nacházela pod úrovní země a splňovala tak podmínky křesťanského pohřbívání. Zatímco dolní kaple byla určena k pietnímu ukládání kostí, kaple horní sloužila jako místo pro setkávání s Bohem při pravidelných bohoslužbách za zemřelé. Gotický kostel je však zajímavý nejen svou dvoupodlažní dispozicí, ale i svým západním průčelím s dvojící štíhlých věží po stranách, v jejíchž lucernách kdysi zářilo věčné světlo. Tyto věže plnily roli majáků pro poutníky, neboť kostel už od středověku sloužil jako velmi frekventované poutní místo. Vrchol západního průčelí zdobí socha madony, špičku věží lebky, špičku sanktusníku (nejvyšší věže na východní části kostela) pak anděl na korouhvičce, který se zároveň stal inspirací pro logo sedlecké farnosti. Původně byl kostel daleko menší, postupně byl během barokní přestavby zvětšen interiér dolní kaple, což je dobře patrné i v exteriéru kostela, neboť rozšířený prostor byl zastřešen terasami, které obklopují horní kapli. Ve stejné době byla původní skleněná okna horní kaple zazděna. Během další rekonstrukce v 1. polovině 18. století byla k západnímu průčelí kostela přistavěna vstupní část, která byla následně propojena s horní kaplí vstupní chodbou. V rámci sedleckého kláštera byl kostel Všech svatých umístěn v jeho severní části doprostřed tehdy velmi rozsáhlého hřbitova.

Interiér

Dolní kaple byla od počátku projektována jako kostnice, tedy úložiště exhumovaných kostí ze starých hrobů. Původně byly kosterní ostatky pouze volně ukládány po obvodu dolní kaple, kdy došlo k prvnímu dekorování z ostatků není zcela jasné. Za autora koncepce kosterní výzdoby nyní považujeme architekta Jana Blažeje Santniho Aichla, který v 1. polovině 18. století kostel opravoval a dolní kapli dekoroval v duchu tehdy módního baroka. Do barokních principů Santiniho kosterní výzdoby však v 19. století velmi výrazně zasáhl František Rint, tvořící v duchu romantismu. Horní kaple doznala největších změn v období baroka, kdy byla původní hvězdicová gotická klenba nahrazena současnou barokní valenou klenbou. V tomto období byla taktéž zazděna skleněná vitrážová okna.

Zajímavosti

Kostnice je stále tak trochu zahalena rouškou tajemství. Je složité určit, kdo je autorem kosterní výzdoby, kdy přesně vznikala a proč. O lidech, kteří jsou dnes v kostnici uložení, nevíme takřka nic. Neznáme jejich osudy, příběhy, ani to, jak žili a zemřeli. Co však mají tito lidé společné je to, že chtěli být pohřbeni v Sedlci, že byli hluboce věřící a doufali v poslední soud a vzkříšení. A právě to jsou symboly, které nejčastěji nacházíme v kosterní výzdobě dolní kaple. Čtyři mohutné kosterní pyramidy jsou symbolem nebeské hory, koruna nad nimi je pak branou do nebeského království. Lustr, údajně sestavený ze všech kostí lidského těla, symbolizuje světlo a tedy naději. Andělé vznášející se nad dolní kaplí v podobě lebek a zkřížených hnát doprovázejí člověka na jeho cestě k božímu soudu. Jedinou čistě světskou výzdobou je Schwarzenberský erb, který vznikl kolem roku 1870 jako poděkování rodu, který se zasloužil o záchranu sedlecké kostnice.

Anděl

Schwarzenberský erb od Františka Rinta, před rokem 1870

Pyramida

Lustr z kosterních pozůstatků

Objevte naše prohlídky

Denní prohlídky

Více informací

Noční prohlídky

Více informací

V pátek 20. prosince bude katedrála pro veřejnost otevřena až od 11:30 hodin z důvodu konání pohřbu.

Vstupenky do sedleckých památek zakoupíte pouze on-line nebo v Informačním centru Sedlec, Zámecká ulice 279.

Dnes otevřeno

9:00 - 16:00 h

vstupné

220 Kč / dospělý

Více informací

Koupit vstupenky